Created by Bc. Lukáš Vokurka, DiS (VOK0026)
Zadání
Pomocí telefonu dohledejte změny v konfiguracích BTS v kampusu a okolí. Na webu https://gsmweb.cz/ jsou seznamy a mapy základnových stanic mobilních operátorů. Pomocí aplikace v mobilním telefonu, která umí zobrazit detailní identifikační údaje BTS, vyhledejte změny v konfiguracích. Změny hledejte v okolí kampusu VŠB - TUO a srovnejte s informacemi, které jsou uvedeny na webu.
Úvod do problematiky
Teoretický úvod
BTS (Base Tranceiver Station) je technologické zařízení, které umožňuje spojení infrastruktury mobilní telefonní technologie s mobilními stanicemi přes rádiové rozhraní, mobilní přístupová síť se označuje zkratkou RAN (Radio Access Network). V současnosti dochází k implementaci nejnovější generace mobilních sítí na BTS, což je mobilní síť 5G neboli pátá generace mobilních sítí. Výstavba 5G zahrnuje prakticky instalaci zcela nové architektury sítě, to znamená, že je stávající hardware nahrazen zcela novým, kdy se v telekomunikačním světě tento proces nazývá telekomunikační swap. Změna kompletně celé architektury sítě je velmi obtížný a problematický proces, který je náročný, jak časově, tak i finančně. Nicméně tato nová architektura nám přinese spoustu nových možností, které bychom na stávající architektuře nebyli schopni dosáhnout. [1]
Pokud se zaměřím na charakteristiku mobilní sítě 5G, tak ve srovnání s předchozími generacemi poskytuje vyšší rychlost přenosu dat, nižší latenci a spolehlivější připojení. Je navržena tak, aby podporovala rostoucí poptávku po zařízeních a službách připojených k internetu, včetně internetu věcí (IoT). Jedním z klíčových rozdílů mezi 5G a předchozími generacemi je využití vysokofrekvenčních pásem, která mohou přenášet více dat vyšší přenosovou rychlostí (tato informace je zatím spíše vize do budoucna). 5G sítě využívají menší celly (buňky), což jsou menší přenosové body, které zvyšují kapacitu a poskytují lepší pokrytí. Další výhodou je minimalizace doby latence, což je doba, kterou potřebuje signál k cestě ze zařízení na server a zpět (u 5G sítí je snaha minimalizovat latenci až na 1 ms). Zatímco u mobilních sítí 4G je to několik milisekund (cca 20 ms). Využívají se také pokročilé bezpečnostní funkce, jako je například rozdělení sítě na části a bezpečné ověřování uživatelů, které chrání před kybernetickými útoky a zajišťují ochranu citlivých dat (network slicing), který se nyní nasazuje do praxe a tato technologie je tedy dostupná od release 16. Problémem 5G sítě je, že vyžaduje velké množství infrastruktury, včetně nových základnových stanic, směrovačů a optických kabelů. Kromě toho 5G vyžaduje značné investice do výzkumu a vývoje, aby bylo možné tvořit nové technologie a standardy, které to umožňují. Navzdory těmto výzvám se očekává, že 5G bude mít významný dopad globální ekonomiku a vytvoří nové příležitosti pro podniky i spotřebitele. Očekává se také, že bude hnacím motorem inovací v oblastech, jako jsou mimo jiné internet věcí, chytrá města a elektronické zdravotnictví. [1]
- Flexibilita – různé zdroje pro různé použití, flexibilní šířka pásma pro aplikace (DSS),
- eMBB – vylepšené mobilní širokopásmové připojení,
- mMTC – masivní komunikace mezi zařízeními,
- uRLLC – velmi spolehlivá komunikace s nízkou latencí. [1]
SingleRAN
SingleRAN je architektura sítě 5G, jejímž cílem je zjednodušit a konsolidovat rádiovou přístupovou síť spojením více funkcí RAN (např. 2G, 4G, a 5G) do jediné platformy, kdy výsledkem je snížení složitosti, zlepšení výkonu sítě a zvýšení její efektivity. Technologie SRAN také umožňuje provozovatelům sítí nabízet více standardů služeb rádiového přístupu a podporovat více frekvenčních pásem pomocí jediné síťové infrastruktury. Očekává se, že zavedení technologie SRAN urychlí zavádění sítí 5G a minimalizuje náklady spojené s provozem a údržbou sítě. Kromě toho může SRAN síťovým operátorům poskytnout také větší flexibilitu, aby se mohli přizpůsobit vyvíjejícím se požadavkům trhu. [1] [2]
Technologie používané mobilními operátory v ČR
GSM (Global System for Mobile communication)
Je technologie zařazená do 2G v okolí frekvenčního spektra 900 MHz. Ze strany mobilních operátorů je snaha o minimalizaci a nahrazením této technologie mnohonásobně rychlejším 4G – LTE. Technologie GSM se dále ještě dělí na GSM – R (876-880/921-925 MHz), E – GSM (880-890/925-935 MHz) a P – GSM (890-915/935-960 MHz), kde na sebe pásma plynule navazují a odstup jednotlivých kanálů je 0,2 MHz. Technologie DCS (GSM 1800) se liší od pásma 900 pouze frekvencí a duplexním odstupem (95 MHz). V současné době se pásmo 1800 MHz používá spíše pro kapacitní vrstvu LTE 1800 MHz (Band 3), kdy v červnu 2017 proběhl refarming pásma 1800 MHz. [1] [3]
UMTS (Universal Mobile Telecommunication System)
Je technologie zařazená do 3G, kde byla snaha posílit datový přenos oproti 2G, která je využívána spíše pro hovor. Technologie UMTS používala okolí frekvenčního spektra 2100 MHz a v současné době je tato technologie vypnutá a pásmo je použito pro kapacitní vrstvu LTE 2100. [1] [3]
LTE (Long – Term Evolution)
Je technologie zařazená do 4G, které má v současnosti největší využití a také pokrytí signálem LTE je v současnosti velmi přívětivé. Výhodou LTE je, že je postavená na IP (Internet Protocol), co se týká jádra sítě, takže latence je minimalizována na cca 20 ms. LTE umožňuje vysokorychlostní přenos dat a také hovorové služby pomocí VoLTE (Voice over LTE). Základní vrstva LTE je 800 MHz (Band 20), kapacitní vrstvou jsou pak frekvenční pásma 1800 MHz (Band 3), 2100 MHz (Band 1) a 2600 MHz (Band 7), která má dvě varianty:
- FDD (Frequency Division Duplex) – vysílání downlink vysílá na jiném pásmu než uplink,
- TDD (Time Division Duplex) – downlink a uplink se vysílá ve stejném kanálu. [1] [3]
5G – NR (New Radio)
Nejnovější technologie, kterou řadíme do 5G, která je v současnosti implementována na základnové stanice, zatím pouze v režimu NSA (Non-Standalone), což znamená, že je NSA je RAN, která funguje s pomocí jádra 4G – LTE zvaného EPC (Evolved Packet Core). Do budoucna se snad dočkáme 5G SA (Standalone) s vlastním jádrem sítě. Co se týká frekvenčních pásem pro 5G NR, tak jsou to 700 MHz (Band 28), 3500 MHz TDD (Band 78) a 3700 MHz TDD (Band 77), kdy 3500 MHz a 3700 MHz jsou také známé pod názvem C-Band. Na základnových stanicích operátorů můžeme vidět rádiové jednotky AIR3227 nebo AAU5339w. [1] [3]
Měřené parametry
RSRP (Reference Signal Received Power)
Tento parametr představuje referenční sílu signálu, setkáme se s ním při analýze signálu LTE a 5G NR, základní jednotkou je dBm, parametr je v záporných hodnotách a čím je hodnota parametru větší (blíže k nule), tím lépe. [1]
RSRQ (Reference Signal Received Quality)
Tento parametr představuje kvalitu analyzovaného signálu v LTE a 5G NR, základní jednotka je dB a opět se uvádí v záporných hodnotách, čím je větší (blíže k nule), tím lépe. [1]
EARFCN (Evolved Absolute Radio Frequency Channel Number)
Specifikuje střední hodnotu v rámci frekvenčního bloku LTE a 5G NR. [1]
ARFCN (Absolute Radio Frequency Channel Number)
Absolutní číslo radiofrekvenčního kanálu, který určuje dvojici fyzických rádiových nosných používaných pro vysílání a příjem v pozemním mobilním rádiovém systému, jednu pro vzestupný signál a jednu pro sestupný signál u systému GSM. [1]
SINR (Signal to Interference plus Noise Ratio)
Parametr, který zachycuje odstup daného signálu od šumu na pozadí, jednotka je dB. [1]
PCI (Physical Cell ID)
Identifikace buňky na fyzické úrovni. [1] [8]
CID (Cell ID)
Identifikátor buňky daného operátora, sítích LTE – ECI (E-UTRAN Cell Identity) a v 5G sítích – NCI (NR Cell Identity). [1]
RXL (Received Signal Level)
Útlum signálu na buňce. [1]
RSSI (Recieved Signal Strength Indication)
Indikátor intenzity signálu, jedná se zápornou hodnotu a udává se v jednotkách dBm. [1]
Analýza BTS v okolí kampusu VŠB
Pro analýzu jednotlivých BTS jsem použil mobilní aplikaci Celluar – Pro, kdy jsem použil bezplatnou verzi této aplikace, která neumožňuje tzv. „Bandlock“.
CETIN – BTS Poruba, Studentská 1, koleje VŠB – TUO, blok A
Jedná se o BTS, která je umístěna na střeše kolejí VŠB – TUO, bloku A. Podle gsmwebu je tato BTS ve vlastnictví O2 (CETIN) a při srovnání s aktuálními informacemi na tomto webu, tato BTS prošla modernizací (telekomunikační swap – výstavba SRAN). Konektivita na lokalitu je optika.
Obrázek 1: Umístění BTS – Poruba, Studentská 1, koleje VŠB – TUO, blok A
Obrázek 2: Měření BTS – Poruba, Studentská 1, koleje VŠB – TUO, blok A (LTE 2100 + 5G NR NSA)
Z obrázku 2 lze vidět, že při měření jsem byl připojen k základnové stanici technologií LTE 2100 MHz (B1) a také 5G NR NSA v režimu TDD (B78).
LTE 2100 (B1), MCC/MNC je parametr, který jednoznačně identifikuje operátora mobilní sítě, kdy je pro ČR určeno MCC 230 a číslo MNC daného operátora (02 označuje operátora O2). Parametr TAC (Tracking Area Code), který vysílají základnové stanice, umožňuje mobilním zařízením identifikovat oblast sledování, ve kterém se právě nacházejí (TAC = 1713). PCI = 146, což identifikuje danou buňku na fyzické úrovni. ECI = 905852-200 je pak identifikace dané buňky na kterou jsme v rámci eNodeB připojeni a také do jakého sektoru. RSRP = -72 dBm, RSRQ = -8 dB, SINR = 22 dB, RSSI = -51 dBm. Tyto parametry ukazují velmi dobrou sílu signálu, jelikož měření probíhalo téměř v ideální pozici vůči anténám a ze vzdálenosti cca 100 m. [4] [5]
5G NR NSA v režimu TDD (B78), je po modernizaci BTS (SRAN) novou buňkou, o které na webu nejsou žádné informace. MCC/MNC = 230/02 (identifikuje opět operátora O2), NCI = 524287/4095 je identifikace buňky a sektoru v rámci dané gNodeB, TAC = 1713, PCI = 146 jsou totožné jako u LTE (jde o stejnou BTS). Parametry určující sílu a kvalitu přijímaného signálu jsou opět velmi dobré. SSB/GSCN (Synchronization Signal Block/Global Synchronization Channel Number) = 7964 (SSB jsou periodicky vysílané referenční signály, které zařízení 5G používají pro počáteční vyhledávání a synchronizaci buněk, GSCN je parametr pro určení frekvence SSB). [6]
Na gsmweb jsou uvedeny technologie GSM, LTE 700, LTE 800, LTE 1800, LTE 2100 a LTE 2600 TDD. Aktuální stav použitých technologií lze vidět na tabulkách níže, kdy novou technologií je 5G NSA (3700 MHz).
| Sektor | Pásmo (MHz) | Technologie | Označení antény | Typ antény |
|---|---|---|---|---|
| 1SEK_125° | 700 | LTE (5G NR) | ANT 1 | APE4517R0v06 |
| 1SEK_125° | 1800 + 2100 | LTE | ANT 1 | APE4517R0v06 |
| 1SEK_125° | Rezerva 2600 | LTE | ANT 1 | APE4517R0v06 |
| 1SEK_125° | 800 + 900 | LTE + GSM | ANT 2 | ATR4518R11v06 |
| 1SEK_125° | 2600 TDD | LTE | ANT 2 | ATR4518R11v06 |
| 1SEK_125° | 3700 | 5G NR | ANT 3 | AIR 3227 |
| 2SEK_210° | 700 | LTE (5G NR) | ANT 4 | APE4517R0v06 |
| 2SEK_210° | 1800 + 2100 | LTE | ANT 4 | APE4517R0v06 |
| 2SEK_210° | Rezerva 2600 | LTE | ANT 4 | APE4517R0v06 |
| 2SEK_210° | 800 + 900 | LTE + GSM | ANT 5 | ATR4518R11v06 |
| 2SEK_210° | 2600 TDD | LTE | ANT 5 | ATR4518R11v06 |
| 2SEK_210° | 3700 | 5G NR | ANT 6 | AIR 3227 |
| 3SEK_320° | 700 | LTE (5G NR) | ANT 7 | APE4517R0v06 |
| 3SEK_320° | 1800 + 2100 | LTE | ANT 7 | APE4517R0v06 |
| 3SEK_320° | Rezerva 2600 | LTE | ANT 7 | APE4517R0v06 |
| 3SEK_320° | 800 + 900 | LTE + GSM | ANT 8 | ATR4518R11v06 |
| 3SEK_320° | 2600 TDD | LTE | ANT 8 | ATR4518R11v06 |
| 3SEK_320° | 3700 | 5G NR | ANT 9 | AIR 3227 |
Tabulka 1: Konfigurace antén po výstavbě SRAN
| Zařízení | Pásmo (MHz) | Technologie | Propojení |
|---|---|---|---|
| Baseband 6621 | 900 | GSM | SM optika |
| Baseband 6651 | 800/2600 + 700 | LTE + 5G NR | SM optika |
| Baseband 6651 | 1800/2100 | LTE | SM optika |
| Baseband 6651 | 3700 | 5G NR | SM optika |
Tabulka 2: Konfigurace Basebandů (Ericsson) v technologické místnosti po výstavbě SRAN
| Sektor | Zařízení | Pásmo (MHz) | Technologie | Propojení |
|---|---|---|---|---|
| 1SEK_125° | RRU 2479 | 700/800/900 | 5G NR/LTE/GSM | SM optika |
| 1SEK_125° | RRU 4480 | 1800/2100 | LTE | SM optika |
| 1SEK_125° | RRU 4418 | 2600 TDD | LTE | SM optika |
| 1SEK_125° | AIR 3227 | 3700 | 5G NR | SM optika |
| 2SEK_210° | RRU 2479 | 700/800/900 | 5G NR/LTE/GSM | SM optika |
| 2SEK_210° | RRU 4480 | 1800/2100 | LTE | SM optika |
| 2SEK_210° | RRU 4418 | 2600 TDD | LTE | SM optika |
| 2SEK_210° | AIR 3227 | 3700 | 5G NR | SM optika |
| 3SEK_320° | RRU 2479 | 700/800/900 | 5G NR/LTE/GSM | SM optika |
| 3SEK_320° | RRU 4480 | 1800/2100 | LTE | SM optika |
| 3SEK_320° | RRU 4418 | 2600 TDD | LTE | SM optika |
| 3SEK_320° | AIR 3227 | 3700 | 5G NR | SM optika |
Tabulka 3: Konfigurace RRU (Ericsson) po výstavbě SRAN
CETIN – BTS Poruba, 17. listopadu 5, Fakultní nemocnice
Jedná se o BTS, která je umístěna na střeše Fakultní nemocnice poblíž heliportu. Podle gsmwebu je tato BTS ve vlastnictví T – Mobile. Tato BTS opět prošla modernizací (SRAN). Konektivita lokality je mikrovlnný spoj.
Obrázek 3: Umístění BTS – Poruba, 17. listopadu 5, Fakultní nemocnice
Obrázek 4: Měření BTS – Poruba, 17. listopadu 5, Fakultní nemocnice (LTE 2100 + 5G NR NSA)
Z výše uvedených obrázků z měření, lze vidět, že jsem se připojil, tak jako v předchozím případě na buňky LTE 2100 (B1) a 5G NR NSA (B78). PCI = 252. ECI = 914772-200 pro buňku LTE 2100 a NCI = 524287/4095 pro buňku 5G NR NSA. Parametry, které určují kvalitu a intenzitu signálu jsou opět velmi dobré (měření probíhalo ze vzdálenosti cca 200 m). Na webu gsmweb jsou uvedené pouze frekvenční rozsahy pro technologie GSM, LTE 700, LTE 800, LTE 1800, LTE 2100 a LTE 2600 TDD. Aktuální stav použitých technologií lze vidět na tabulkách níže, kdy novou technologií je 5G NSA (3700 MHz).
| Sektor | Pásmo (MHz) | Technologie | Označení antény | Typ antény |
|---|---|---|---|---|
| 1SEK_70° | 700 | LTE (5G NR) | ANT 1 | APE4517R0v06 |
| 1SEK_70° | 1800 + 2100 | LTE | ANT 1 | APE4517R0v06 |
| 1SEK_70° | Rezerva 2600 | LTE | ANT 1 | APE4517R0v06 |
| 1SEK_70° | 800 + 900 | LTE + GSM | ANT 2 | ATR4518R11v06 |
| 1SEK_70° | 2600 TDD | LTE | ANT 2 | ATR4518R11v06 |
| 1SEK_70° | 3700 | 5G NR | ANT 3 | AIR 3227 |
| 2SEK_170° | 700 | LTE (5G NR) | ANT 4 | APE4517R0v06 |
| 2SEK_170° | 1800 + 2100 | LTE | ANT 4 | APE4517R0v06 |
| 2SEK_170° | Rezerva 2600 | LTE | ANT 4 | APE4517R0v06 |
| 2SEK_170° | 800 + 900 | LTE + GSM | ANT 5 | ATR4518R11v06 |
| 2SEK_170° | 2600 TDD | LTE | ANT 5 | ATR4518R11v06 |
| 2SEK_170° | 3700 | 5G NR | ANT 6 | AIR 3227 |
| 3SEK_300° | 700 | LTE (5G NR) | ANT 7 | APE4517R0v06 |
| 3SEK_300° | 1800 + 2100 | LTE | ANT 7 | APE4517R0v06 |
| 3SEK_300° | Rezerva 2600 | LTE | ANT 7 | APE4517R0v06 |
| 3SEK_300° | 800 + 900 | LTE + GSM | ANT 8 | ATR4518R11v06 |
| 3SEK_300° | 2600 TDD | LTE | ANT 8 | ATR4518R11v06 |
| 3SEK_300° | 3700 | 5G NR | ANT 9 | AIR 3227 |
Tabulka 4: Konfigurace antén po výstavbě SRAN
| Zařízení | Pásmo (MHz) | Technologie | Propojení |
|---|---|---|---|
| Baseband 6621 | 900 | GSM | SM optika |
| Baseband 6651 | 800/2600 + 700 | LTE + 5G NR | SM optika |
| Baseband 6651 | 1800/2100 | LTE | SM optika |
| Baseband 6651 | 3700 | 5G NR | SM optika |
Tabulka 5: Konfigurace Basebandů (Ericsson) v technologické místnosti po výstavbě SRAN
| Sektor | Zařízení | Pásmo (MHz) | Technologie | Propojení |
|---|---|---|---|---|
| 1SEK_70° | RRU 2479 | 700/800/900 | 5G NR/LTE/GSM | SM optika |
| 1SEK_70° | RRU 4480 | 1800/2100 | LTE | SM optika |
| 1SEK_70° | RRU 4418 | 2600 TDD | LTE | SM optika |
| 1SEK_70° | AIR 3227 | 3700 | 5G NR | SM optika |
| 2SEK_170° | RRU 2479 | 700/800/900 | 5G NR/LTE/GSM | SM optika |
| 2SEK_170° | RRU 4480 | 1800/2100 | LTE | SM optika |
| 2SEK_170° | RRU 4418 | 2600 TDD | LTE | SM optika |
| 2SEK_170° | AIR 3227 | 3700 | 5G NR | SM optika |
| 3SEK_300° | RRU 2479 | 700/800/900 | 5G NR/LTE/GSM | SM optika |
| 3SEK_300° | RRU 4480 | 1800/2100 | LTE | SM optika |
| 3SEK_300° | RRU 4418 | 2600 TDD | LTE | SM optika |
| 3SEK_300° | AIR 3227 | 3700 | 5G NR | SM optika |
Tabulka 6: Konfigurace RRU (Ericsson) po výstavbě SRAN
VODAFONE – BTS Poruba, 17. listopadu 2172/15, VŠB – TUO, budova A
Jedná se o BTS, která je umístěna na střeše budovy A v kampusu VŠB – TUO. Podle gsmwebu je tato BTS ve vlastnictví Vodafone. Vodafone, jako jeden ze tří největších mobilních operátorů v ČR, svoji síť také modernizuje a pouští frekvenční pásma pro mobilní síť 5G, nicméně tato BTS zatím 5G nevysílá. Konektivita na tuto BTS je optické vlákno. Na gsmweb jsou uvedeny technologie GSM, LTE 800 a LTE 1800. V současnosti se k této BTS můžeme připojit i přes kapacitní vrstvu LTE 2100, která byla nedávno spuštěna.
Obrázek 5: Umístění BTS – Poruba, 17. listopadu 2172/15, VŠB – TUO, budova A
Obrázek 6: Měření BTS – Poruba, 17. listopadu 2172/15, VŠB – TUO, budova A (LTE 1800)
Z obrázku 6 lze pozorovat, že parametr MCC/MNC = 230/03 (identifikace Vodafone), TAC = 31015, PCI = 465, ECI = 4336–3, což při srovnání s gsmweb odpovídá připojení na buňku LTE 1800 (B3) a parametry odpovídají. Parametry, které určují sílu a kvalitu signálu jsou opět velmi příznivé (měření probíhalo ve vzdálenosti cca 100 m).
| Sektor | Pásmo (MHz) | Technologie | Označení antény | Typ antény |
|---|---|---|---|---|
| 1SEK_100° | 900/800 | GSM/LTE | ANT1 | ADU4516R0 |
| 1SEK_100° | 1800 | LTE | ANT2 | K80010668 |
| 1SEK_100° | 2100 | LTE | ANT3 | K80020622 |
| 2SEK_220° | 900/800 | GSM/LTE | ANT4 | K80010668 |
| 2SEK_220° | 1800 | LTE | ANT5 | K742215 |
| 2SEK_220° | 2100 | LTE | ANT6 | K80020622 |
| 3SEK_340° | 900/800 | GSM/LTE | ANT7 | K80010668 |
| 3SEK_340° | 1800 | LTE | ANT8 | K742215 |
| 3SEK_340° | 2100 | LTE | ANT9 | K80020622 |
Tabulka 7: Konfigurace antén
| Zařízení v rámci BBU 3900 | Pásmo (MHz) | Technologie | Propojení |
|---|---|---|---|
| UBBPe6 | 900+800/1800 | GSM+LTE | SM optika |
| UBBPg2 | 2100 | LTE | SM optika |
Tabulka 8: Konfigurace Basebandu 3900 (Huawei) v technologické místnosti
Z tabulky 8 lze vidět, že Vodafone používá BBU 3900 od firmy Huawei (na rozdíl od CETIN), do tohoto BBU se následně instalují kapacitní karty pro datové připojení jednotlivých RRU. V tomto případě jsou to UBBP (Universal Baseband Procesing Unit), kdy UBBPe6 je pro připojení GSM, LTE 800 a LTE 1800, UBBPg2 je pro nejnovější kapacitní vrstvu LTE 2100.
| Sektor | Zařízení | Pásmo (MHz) | Technologie | Propojení |
|---|---|---|---|---|
| 1SEK_100° | RRU 3928 | 900 | GSM | SM optika |
| 1SEK_100° | RRU 3268 | 800 | LTE | SM optika |
| 1SEK_100° | RRU 3939 | 1800 | LTE | SM optika |
| 1SEK_100° | RRU 5904 | 2100 | LTE | SM optika |
| 2SEK_220° | RRU 3928 | 900 | GSM | SM optika |
| 2SEK_220° | RRU 3268 | 800 | LTE | SM optika |
| 2SEK_220° | RRU 3939 | 1800 | LTE | SM optika |
| 2SEK_220° | RRU 5904 | 2100 | LTE | SM optika |
| 3SEK_340° | RRU 3928 | 900 | GSM | SM optika |
| 3SEK_340° | RRU 3268 | 800 | LTE | SM optika |
| 3SEK_340° | RRU 3939 | 1800 | LTE | SM optika |
| 3SEK_340° | RRU 5904 | 2100 | LTE | SM optika |
Tabulka 9: Konfigurace RRU (Huawei)
Závěr
Cílem tohoto projektu bylo zmapovat a porovnat BTS v rámci kampusu VŠB s webem gsmweb. V rámci kampusu VŠB jsem si vybral celkem 3 základnové stanice, které svým signálem kampus pokrývají, dvě BTS CETINu a jednu BTS ve vlastnictví Vodafone. Co se týká mobilního operátora CETIN, tak provedl modernizaci (SRAN) v rámci výstavby 5G sítě na obou řešených základnových stanicích, které jsem si pro tyto účely vybral a na gsmweb tedy schází informace o novém frekvenčním pásmu (5G NR NSA) 3700 MHz, které je po modernizaci nové. Základnové stanice jsem pro vypracování tohoto projektu navštívil, abych mohl nastínit novou konfiguraci a použitý hardware, který aktuálně CETIN používá. Co se týká základnové stanice ve vlastnictví Vodafone, která je v tomto projektu řešena, tak doposud nevysílá 5G NR, ale v porovnání s gsmweb schází informace o kapacitní vrstvě LTE 2100, která byla nedávno spuštěna. Z výše uvedených informací lze říct, že údaje, které jsou uvedeny na gsmweb jsou pravdivé, nicméně z toho důvodu, že aktuálně mobilní operátoři dynamicky modernizují svoji mobilní síť, tak některé informace nejsou aktuální a schází informace o nových buňkách, na kterých se vysílá 5G NR.
Seznam obrázků
Obrázek 1: Umístění BTS – Poruba, Studentská 1, koleje VŠB – TUO, blok A
Obrázek 2: Měření BTS – Poruba, Studentská 1, koleje VŠB – TUO, blok A (LTE 2100 + 5G NR NSA)
Obrázek 3: Umístění BTS – Poruba, 17. listopadu 5, Fakultní nemocnice
Obrázek 4: Měření BTS – Poruba, 17. listopadu 5, Fakultní nemocnice (LTE 2100 + 5G NR NSA)
Obrázek 5: Umístění BTS – Poruba, 17. listopadu 2172/15, VŠB – TUO, budova A
Obrázek 6: Měření BTS – Poruba, 17. listopadu 2172/15, VŠB – TUO, budova A (LTE 1800)
Seznam tabulek
Tabulka 1: Konfigurace antén po výstavbě SRAN
Tabulka 2: Konfigurace Basebandů (Ericsson) v technologické místnosti po výstavbě SRAN
Tabulka 3: Konfigurace RRU (Ericsson) po výstavbě SRAN
Tabulka 4: Konfigurace antén po výstavbě SRAN
Tabulka 5: Konfigurace Basebandů (Ericsson) v technologické místnosti po výstavbě SRAN
Tabulka 6: Konfigurace RRU (Ericsson) po výstavbě SRAN
Tabulka 7: Konfigurace antén
Tabulka 8: Konfigurace Basebandu 3900 (Huawei) v technologické místnosti
Tabulka 9: Konfigurace RRU (Huawei)
Reference
-
VOKURKA, Lukáš. Proces konverze základnové stanice při přechodu na standard 5G. Online, Bakalářská práce. Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2023. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10084/150355. [cit. 2024-03-22].
-
BTS - support.cz. Česká republika, 2009. Dostupné také z: http://www.btssupport. cz/
-
Frekvenční příděl na pásmech GSM, DCS, UMTS a LTE v České republice. Online. Gsmweb. 2023. Dostupné z: https://gsmweb.cz/clanky/freq2.htm. [cit. 2024-03-23].
-
International Mobile Subscriber Identity. Online. Wikipedia. 2023. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/International_Mobile_Subscriber_Identity. [cit. 2024-03-24].
-
What is the formula for Cell ID (ECI) in LTE networks? Online. TELCOMA. 2024. Dostupné z: https://telcomaglobal.com/p/formula-cell-id-eci-lte-networks. [cit. 2024-03-24].
-
5G/NR – FR/Operating Bandwidth. Online. ShareTechnote. 2024. Dostupné z: https://www.sharetechnote.com/html/5G/5G_FR_Bandwidth.html. [cit. 2024-03-24].
-
CETIN – site info. Online. Site info. 2024. Dostupné z: https://portal.cetin.cz/operatori-a-partneri?p_p_state=maximized&p_p_mode=view&saveLastPath=false&_58_struts_action=%2Flogin%2Flogin&p_p_id=58&p_p_lifecycle=0&_58_redirect=%2Fweb%2Fsite-info%2Fvystavba%3Fp_p_id%3Dsiteinfoconstructionportlet_WAR_siteinfoportlet%26p_p_lifecycle%3D0%26_siteinfoconstructionportlet_WAR_siteinfoportlet_implicitModel%3Dtrue. [cit. 2024-03-26].
-
MICHALEK, Libor a ŠEBESTA, Roman. Mobilní sítě. Online, Skripta. Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2023. Dostupné z: https://lms.vsb.cz/pluginfile.php/2143796/mod_resource/content/8/MoSi-skripta_v20230222.pdf. [cit. 2024-04-07].